Na Korsice nám na auto spadl strom.

Na Korsice nám na auto spadl strom.

 

spadlý strom

 

 

Na Korsice nám na auto v kempu spadl strom. A tak máme náš první zážitek jak se taková věc někde v zahraničí řeší. Jaký byl přístup kempu, jak vám pomůže pojišťovna.

Byl pátek ráno, vydali jsme se na turistiku a na dvanáctou už jsme byli zpátky v kempu.Znaveně jsme si sedli před stanem a zachvíli …. V podstatě za bezvětří se přímo před námi skácel strom. Normální zelený strom. On potom když jsme se na ten zlomený kmen díval, tak byl uvnitř fakt strouchnivělej, ale jinak vypadal jako zdravý strom. Naštěstí ten hlavní kmen spadl uplně těstě vedle auta. Kdyby padl na kapotu a na střechu, tak by to bylo horší. No a tak si tak sedíte za krásnýho počasí za bezvětří, máte za sebou krásnou tůru a zírate na to jak vám spadl čtyři metry od vás strom na auto. Fakt nevěříte svým očím. Na první pohled to vypadalo, že jak minul hlavní kmen auto, tak to nebude tak hrozný. Maximálně škrábance od větví. Potom už jsme viděli uražený zracátko u řidiče. Když jsme obešli auto viděli jsme vysklený pátý dveře, rozbitý světlo a pěkně pomačkanej sloupek. No paráda, s tíhle nemůžeme po Korsice jezdit a vůbec s tím nemůžeme jet až domů.

Zachvíli okolo nás byla půlku kempu a hned tam byl i člověk z kempu. Obhlídl situacia a řekl „No probléma“. Ptal se kdy chceme odjet, my říkáme v sobotu „No probléma“. Auto jsme přesunuli, strom rozřezali. Potom za námi přišel, zase ten člověk z kempu a říkal, že večer se na auto někdo příjde podívat. Zase to ukončil svým „No probléma“.

Trochu nás to uklidnilo, říkali jsme si, že opravit zrcádko a vyměnit to zadní okno nebude zas takový problém. A my budeme moc pokračovat, dál na naší cestě po Korsice. Voláme naší pojišťovnu, na autě máme havarijní pojištění. Chtěli jsme hlavně vědět na co si při jednání dát pozor. Takže náš první telefonát na pojišťovnu s problémeme a musím říct, že nám vůbec nepomohli. V podstatě nám řekl, že to bude řešit pojišťovna kempu a oni stím nemají nic společného. Takže oceňujme pomoc naší pojišťovny. Večer nikdo nepřichází a tak jdeme zjistit jak to je. Člověk prý příjde v sobotu v 9 ráno. No probléma. Dostáváme tiskopis zápisu o nehodě pro pojišťovnu. Je to ten samý co máme všichni v autě od našich pojišťven. Je v celý evropě stejný. Vyplníme a odneseme ho zpět.

Sobota ráno, doopravdy přichází člověk. Je to policista v civilu. Celá schůzka je vlastně o tom, že nám vysvětluje jak máme vyplnit ty papíry pro pojišťovnu co jsme vyplnili už včera večer. Nás spíš zajímá budoucí postup. Kemp odveze v pondělí papíry na svojí pojiťovnu. Nějaké volání na zákaznickou linku neexistuje. Nás zajímá jestli je tady někdo kdoby to o víkendu opravil. Policista s úsměvem říká, že o víkendu jsou na Korsice otevřený jenom restaurace, ale že to stačí. Takže celá pomoc kempu je v to, že odveze v pondělí papíry na svojí pojišťovnu. Toť vše, jakýkoliv náznak řešení našeho problému nebo pomoci není. No probléma.

Voláme znovu naší pojišťovnu, říkáme situaci a naší představu řešení. Nechat tady opravit zadní sklo pátých dveří a zrcátku. Zbytek až doma u nás. Vše máme na focený a potvrzený z kempu, nevidíme v tom problém. Je nám řečeno, že to nestačí a musel by se na to podívat nějaký místní technik, nějaký jejich partner. Taky nás zajímá kam bychom auto měli odtáhnout, na to, on že by to musel zjistit. Nezeptal se jestli to má udělat anebo to sám navrhnout. Je sobota dopoledne a vše se nám zdá pěkně na dlouhý lokty. Dneska jsme původně chtěli opustit kemp a pokračovat v cestě po Korsice. Však jsme to taky v pátek říkali a bylo nám řečeno No probléma.

Máme ještě pojištění ADAC, je to pojištění Německého autoklubu. Je to, ale taková první pomoc na silnici. Zatím jsme ho měli jako takové placebo. Zatím taky bez zkušenosti.

A tak voláme ADAC. Říkáme situaci a paní na druhé straně nám říká, že nám zavolá jejich kancelář z Francie. Do dvou minut doopravdy volá paní z francouzké pobočky ADAC. Říkáme opět situaci. Paní nám zajisti odtah a servis. Zachvilku prý zavolá. A doopravdy do desti minut volá a říká, že ve 14 hodin přijede odtahovka. Konečně jsme se někam posunuli. Měli jsme si to samy řešit už v pátek. Nespoléhát na pana No probléma. Odtahovka přijela sice až v patnác hodin, ale jak známe místní silnice tak to i chápeme. Auto naložený, vypsaný ještě jedny papíry pro servis, domlouváme co se má opravit a co ne. Dostáváme kopii papíru a vizitku, kde budeme mít auto. Auto odjíždí, stím, že dneska to pouze odvezou a v pondělí dají vědět co a jak.

Tak nějak předpokládáme, že v pondělí máme opraveno a razíme dál. Maximálně v úterý. Takže to chce vymyslet ještě nějaký cíl na neděli. Netrvalo dlouho a máme ho. Ráno vyrazíme na CAPTA TONDA. V sobotu odpoledne se už jenom flákáme u moře a šnorchlujeme. Když auto dorazilo do servisu, ADAC nás o tom informoval s tím, že v pondělí nám zavolají jak to vypadá. Konečně máme někoho kdo za nás bude komunikot ve francouštině.

Ona kumunikace od začátku byla problém. Pouze francouština s angličtinou a ni němčinou jsme nepochodili. Ani v náznaku. Kluci od odtahovky pry trochu italsky. Lidi z kempu jenom francouština. Takže za paní ADACU jsme byli fakt rádi. Hodně nám pomohl švýcar, který tady byl, ale taky na dovolený, tak jsme ho nechtěli nějak moc obtěžovat, ale ten nám překládal hlavní rozhovory.

Auto jsme měli v servisu, ale pořád jsme si nebyli jistý jak to dopadne s placením. Uplně bychom nechtěli, kdyby to nakonec celý zůstalo na nás. Chceme zavolat ještě jednou na naší pojišťovnu, přitom jsme si vzpoměli, že ve stejné pojišťovně znám nějaké lidi a tak jim volám. Říkám celý příběh co nám řekla jejich pojišťovna apod.. Je nám zděleno, že žádný partnery, tedy technika, který by se na to podíval a my mohli udělat nějakou částečnou opravu a zbytek doma tady nemají. A spíš to považovali za nepochopení a takovej komunikační šum. Náše myšlenka, opravit tady to nutné, abychom mohli jezdit a zbytek potom u nás je prý logická a neměl by stím být problém. Hlavně to mít nafocený. To, ale máme, takže snad to bude vpoho. Máme možnost, si vybrat z jaké pojistky to chceme řešit. Buď z naši havarijní a nebo z jejich (kempu) pojistky odpovědnosti. Je nám, doporučeno to spíš řešit z našeho havarijního, protože to bude pro nás nejjednodušší. Pravda je, že už kvuli aktivitě pana No probléma a komunikační barieře to jednoduší bude. Takže opravu tady zaplatíme a pak to budeme řešit s naší pojišťovnou.

V pondělí jsme v očekávání zprávy a taky už chceme konečně začít balit a přesunout se někam jinam. ADAC volá někdy kolem poledne. Auto bude hotové v pátek. Uff, s tím jsme teda fakt nepočítali. Paní nám hned nabízí zapůjčení auta do pátku. Říkáme jí, že jsme tady na kempovačce máme sharana a ještě k tomu box na střeše. Takže docela dost věcí, kdybychom to aspoň tušili něco bychom nechali v autě, takhle jsme všechno vyndali. Říká, že zkusí sehnat něco většího a že zavolá.

Já teda o velikost auta mám obavu, protože v půjčovnách zrovna velký auta moc nejsou. Na jednom místě, ale zůstat nechce a tady jsme už všechno co jsme chtěli vidět viděli. Ještě k tomu tady, nejezdí autobus ani vlak. Do půl hoďky telefon, auto máme zajištěný v Calvi. Je to od nás asi 45 minut autem. Takže jenom vymyslet jak se tam dostat. Jdeme se tedy za lidmi z kempu poradit jak se tam můžeme dostat. Tak trochu doufáme, že by nás tam mohli hodit, aspoň s něčím by nám mohli pomoc. Zjišťujeme, že autobusová zastávka je od nás 4,5km. Na férovku se ptáme jestli by nás odvezli až do půjčovny. Do půjčovny ne, ale vezmou nás na tu zastávku. Autobus jede v 16:00. Ok v půl příjdeme. No probléma, ale čekali jsme trochu víc pomoci.

U stanu vymýšlíme, že pro auto pojede manželka a já budu zatím balit věci. Hledáme místo kam se přesuneme. Na konec No probléma, veze manželku až do Calvi do půjčovny, která je na letišti. Díky, trochu jsem se bál, že už je to fakt nenapadne. Mimochodem, že nás tam odveze nám nabízel ten švýcar, ale fakt nám už bylo blbý ho obtěžovat.

Manželka odjela, já vymýšlím jak pobalit věci s vidinou menšího auta. My máme věci pobalený přesně do našeho auta. Používáme plastový bedny, aby vycházely přesně vedle sebe na sebe a podobně. Všechno mám pobalený, nechávám postavený jenom stan, přeci jenom jsem zvědavej na velikost auta a čekám na telefon od manželky.

Manželka volá, že je to dobrý. Nejřív viděla klíče od peugeotu 208 a to se zděsila, ale nakonec dostala klíče od 2008 a prý to není s kufrem tak hrozný. No nevím jak velký kufr má Peugeot 2008, ale v porovnání se sharanem a boxem na střeše je jasný, že to bude boj. Balím stan.

Manželka přijela, když jsme auto viděl zblízka mírně jsem se opotil. Když jsme tevřeli kufr propadal jsem panice, tohle se nám přeci nemůže povést naložit.

Máme naloženo, platíme kemp a rozhodujeme se, že vyjedem z kempu dáme někde kafe a zmrzku. Musíme zase upravit plán. Musíme najít jedno místo kde budeme mít základnu. Tohle se už víckrát balit nedá. Najdeme kemp vzdálený asi 100km, polohou by mohl vyhovovat. Je už docela dost hodin a doufáme, že bychom tam mohli být tak do 21 hodin. No, spíš si to přejeme, protože dýl už nás asi neubytují. Vyrážíme na cestu. Já jako řidič mám největší pohodlí. Věci mám jenom kolem sebe. Ostatní mají věci pod sebou, podnohama, na sobě, okolo sebe a kolena pod bradou. Prosím nepovídejte mi nic o bezpečnosti. Jak probíhala cesta, kdy jsme nakonec dojeli do kempu napíšu příště. Ono víc zajímavý bylo jak jsme si v pátek jeli pro auto, jak jsme podle vizitky hledali místo kde servis vlastně je. Je to zase takový další Korsický příběh.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>