Tři cíle Radhošť – Radegast – Pustevny

Tři cíle Radhošť – Radegast – Pustevny

Radhošť – Radegast – Pustevny. Tři cíle v jednom. Základna je jasná, Rožnov pod Radhoštěm. Přijeli jsme do Rožnova v pozdním odpoledni.

Chtěli jsme si to tady prohlídnout a druhý den vyrazit na „tři cíle“ Z parkoviště jsme daleko nedorazili, protože jsme míjeli jednu bistrokavárnu. Kávy není nikdy dost a ještě to tady vypadalo pohodově. Bylo sice pozdní odpoledne, ale dali jsme si ještě snídaňové menu. Spokojený byli všichni. Je to tady http://balloo.cz/kavarna/ . Po odpolední snídani jsme pokračovali směr náměstí. Náměstí je od kavárny kousek. Co nás trochu překvapilo, že sice jsme tady uprostřed hlavní prázdninový sezóny, ale náměstí je úplně prázdný. Čekali jsme obsazený terásky, ale tady bloumalo pár samotářů. Došli jsme až ke skanzenu, ten je samozřejmě taky v plánu. Cestou přes park, jsme narazili na chystání jakého si koncertu. Je jasný, že jsme se natáhli na trávu a čekali co se bude dít. Nastoupila místní kapela Ptakustik. Klukům to šlapalo, byl to takový folkrock. Největší úspěch měli asi Lukyho. Ten mě donutil koupit jejich CD. Argument, že ani v autě ani doma dneska nemáme CD na čem hrát. Vůbec nepomohl, takže máme doma nepoužitý CD. Ale dobrý na Spotify jsou, takže poslouchat je můžeme.

Druhý den jdeme na tři cíle, tak jsme tomu začali říkat. Když jsme se začali o tomto cíli bavit, vždycky jsme mluvili o něčem jiným. Jednou jsme řekli, že jedeme na Radegast, potom na Radhošť a nebo na Pustevny. Jsou to prostě tři cíle. Jsou kousek od sebe a Kdyby to byli samostatný cíle, stálo by za to se na ně vydat samostatně. Možná byl nejvíc používanej Radegast. Asi síla známé sochy. Jak se nahoru jde dostat?

Způsobů je poměrně dost. Dneska bych řekl, že asi až moc. Hlavně moc pohodlných. Tak za prvé na Pustevny jde dojet autem. Musíte se vydat třináct kilometrů dlouhou silnicí z Prostřední Bečvy. Prý z parkováním nebývá problém. Tedy pokud nahoře není nějaká akce. Někde po cestě ( Kněhyně „u Skokana“ ) by měla být cedule s informací o obsazenosti parkoviště. Na Pustevny vede silnice ještě z Trojanovic, ale je tam vjezd povolený pouze autobusům. Autobus vyjíždí z Frenštátu pod Radhoštěm a zastávku má ještě u hotelu Ráztoka v Trojanovicích. Autobusem se na Pustevny dostanete taky z Rožnova pod Radhoštěm, který jede ještě přes Prostřední Bečvu. Z Trojanovic se dostanete nahoru i lanovkou u dolní stanice je parkoviště. Lanovku můžou využít i cyklisti, kteří jezdí radši směrem dolů než se trmácet nahoru. Jinak, ale nahoru vede cyklostezka 6016 nebo 46. Nebo jako správný turisti pěšky.

My jsme to vzali z Rožnova pod Radhoštěm po červený. Na Radhošť je to asi 7km a nějakých 800m převýšení. No je to docela do kopce. Na cestě je klid, moc lidí jsme nepotkali. Na samotným vrcholu, taky nebylo moc lidí. Radhošť bylo sídlem slovanského boha Radegasta. Všimli jste si, že vždycky když se bavíme o nějakým bohu, že někde sídlil, tak je to vždycky v minulém čase. Přeci to, že když podle legendy Cyril a Metoděj strhli modlu Radegastu a na stejným místě postavili kříž, neznamená, že někam Radegast zmizel. Z 1 129m vysokého Radhoště je pěkný výhled. Vidíte Lysou horu, Bílé Karpaty, ale jsou vidět i Tatry a Malá Fatra. Když je fakt dobrá viditelnost, tak je prý vidět alpský vrchol Scheeberg, který je vzdálený 261km. Vydáváme se směr Radegast. Je to hřebenovka po modrý, nějakých 2,5km pěkná pohodová cesta.

A je tady socha boha Radegasta. Nevím proč, ale vždycky jsem si myslel, že je to nějaká velká socha. Možná, protože Radegast je bůh slunce, války a vítězství. On má teda 328cm, ale v tom volným prostoru nějak velkej nevypadá. Mimochodem toto je samozřejmě kopie. Originál sochy Albína Poláška je ve vestibulu frenštácké radnice. Ještě jedna kopie existuje, ta je v pražské ZOO, o tý jsem si teda myslel, že je to zmenšená kopie. Fakt jsem myslel, že je větší. Pak je tady ještě jedna věc. Najivně jsem si myslel, že si udělám nějakou pěknou fotku sochy. Cestou na Radhošť jsme nepotkali skoro nikoho, cestou k Radegastu, to bylo pár turistů. Tady je to, ale těžce masová turistika. Takže selfíčko s Radegastem a s kolegy turisty a jdeme na Pustevny. Za chvilku už cesta začíná klesat k Pustevnám, cestou jsou i pěkný rozhledový místa. Jdete v zástupu lidí a proti vám jde taky zástup lidí. Je to pořád po modrý asi 1,5km. Když se vám otevře pohled na Pustevny tak uvidíte stánky v obležení, zástup lidí na cestě a třeba jako my důvod toho množství lidí. Přijede autobus, vystoupí nějakých 50 lidí, do toho auta, lanovka. K tomu připočteme snadná, pěkná procházka k Radegastu. Sice jeto taky docela do kopce, ale kus je po rovince a měří to kilometr a půl. U stánku si kupujeme občerstvení. Nedat si na Radegastu Radegast, by byl v očích pohanského boha asi hřích a my chceme ještě v klidu dojít do Horní Bečvy. Mimo stánků jsme na Pustevnách mohli vidět známý dřevěné stavby „Libušín a Maměnka“. Ty bohužel v roce 2014 vyhořely. Práce na nich pokračují a snad na jaře 2020 by měli být otevřený.

My se vydáváme po červený okolo mořského oka do Horní Bečvy. Stačilo odbočit z Pusteven a najednou to byl jiný svět. Klid a nikde nikdo Za celých 12 km do Horní Bečvy jsme potkali jeden manželský pár. Cesta jde pořád dolů, ale trochu zklamání bylo, nebyli cestou žádný vyhlídky. Jdete pořád lese. Na druhou stranu, stín byl příjemný. Nějaký čtyři kilometry před Horní Bečvou je Hotel Martiňák https://www.martinak.cz/ . Z hotelu je pěkný rozhled do údolí, my jsme si ten pohled zpříjemnili z terasy hotelu, kterou jsme využili jako občerstvovací stanici. Potom už jsme pokračovali do Horní Bečvy odkud jsme jeli autobusem do Rožnova pod Radhošťem. Výšlap to byl pěknej, jen těch lidí. Zase na druhou stranu ta masovka byla jenom na úseku dlouhým 1,5km a my jsme dneska ušli 25 km. Tak to není zas tak špatnej poměr.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *